Mentální mapy >> Studentské práce

Abstrakt:: Student(ka) použije metodiku navrženou J. D. Bláhou a T. Hudečkem, seznámí se s výsledky podobné práce od K. Novotné a provede terénní průzkum mezi žáky za účelem ověření a doplnění metodiky v rámci geografického vzdělávání. Téma je určeno pro studenty(ky) učitelského studia.

Abstrakt:: Student(ka) použije metodiku navrženou J. D. Bláhou a T. Hudečkem, seznámí se s výsledky podobné práce od K. Novotné a provede terénní průzkum mezi žáky za účelem ověření a doplnění metodiky v rámci geografického vzdělávání. Téma je určeno pro studenty(ky) učitelského studia.

Abstrakt:: Cílem této bakalářské práce je stanovit metodiku výpočtu obsahu a náplně map a aplikovat ji na vybrané učivové a atlasové mapy. První část je věnována současnému stavu dané problematiky. Následuje metodika, ve které jsou představeny použité mapy a následně samotný výpočet obsahu a náplně map. V kapitole výsledky jsou okomentovány obsahy a náplně jednotlivých map a provedeno jejich srovnání a vyhodnocení. Výsledná metodika může sloužit pro další analýzu map.

Klíčová slova: učivová mapa, školní atlas, obsah mapy, náplň mapy

Abstrakt:: Cílem této práce je provést analýzu představ žáků různého věku a bydliště o prostorovém uspořádání a geografii Česka. Výstupem jsou především mapy, které poskytnou názorné srovnání těchto představ. Zvolenou metodou výzkumu je dotazníkové šetření, které proběhlo na čtyřech českých školách. Začátek práce je věnován teorii mentálních map, stanovení hypotéz a průběhu dotazníkového šetření. Vlastní analýza je pak rozdělena na tři části. Hlavní úkol první části spočívá ve vytvoření tzv. agregované mapy mentálních map Česka (pro každou školu zvlášť). Druhá část zkoumá přesnost lokalizace Prahy na těchto mapách. Poslední částí výzkumu je analýza preferencí žáků pro jejich trvalé bydlení. Závěr práce patří souhrnnému zhodnocení výsledků a prináší podněty pro další možné podobné výzkumy a využití práce.

Klíčová slova: mentální mapa Česka, agregace, lokalizace, preference, dotazníkové šetření

Abstrakt:: Cílem předkládané bakalářské práce je navrhnout a prakticky aplikovat alternativní metodiku hodnocení kartografických děl. Vedlejším cílem je potom otestovat, která z hodnocených turistických map je uživatelsky nejvstřícnější. Jako metoda získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. Podkladem pro hodnocení kartografických děl jsou v případě této práce mentální mapy lynchovského typu. Teoretická část práce je věnována mentálním a kognitivním mapám, a dále pak způsobům hodnocení kartografických děl. Prostor je věnován rovněţ samotné metodice hodnocení kartografických děl. Praktická aplikace navržené metodiky, stejně jako vyhodnocení získaných výsledků byly složeny z několika částí. Nejprve byly turistické mapy vyhodnoceny samotným odborníkem. Poté bylo přistoupeno k hodnocení s využitím mentálních map. Toto hodnocení bylo sestaveno z přípravné fáze, kdy byl vytvářen dotazník. Vytvořený dotazník byl harmonizován pomocí pilotního šetření a konzultace s odborníky na kognitivní psychologii. Po harmonizaci dotazníku bylo přistoupeno k samotnému sběru dat. Získaná data byla zpracována do tzv. agregovaných mentálních map, které byly dále hodnoceny. Vyhodnocením získaných výsledků bylo zjištěno, že turistické mapy Kartografie Praha jsou uživatelsky nejvstřícnější, za nimi následují turistické mapy SHOCart a nejméně uživatelsky vstřícné jsou turistické mapy Klubu českých turistů. Tyto výsledky byly dále porovnány s výsledky z hodnocení odborníkem a jinými výzkumy, které se věnovaly dané problematice. Na závěr byly zpracovány doporučení a návrhy na další zlepšení metodiky hodnocení kartografických děl a byla popsána problematická místa hodnocení.

Klíčová slova: mentální mapa, hodnocení kartografických děl, turistická mapa, agregovaná mentální mapa, dotazníkové šetření, uživatelská vstřícnost

Abstrakt:: Cílem práce je pomocí kartografických nástrojů – mentálních map a učivových map – analyzovat roli učitele při výuce regionální geografie. Nejprve byla vybrána vhodná třída žáků základní školy, v níž bylo provedeno vlastní šetření – vyhotovení mentálních map kontinentu žáky. Při zohlednění pokud možno co nejvyššího počtu možných zdrojů ovlivnění podoby mentálních map byly získané mapy porovnány s autorem vytvořenými učivovými mapami používané učebnice, čímž je dosaženo cíle práce. S ohledem na charakter řešené problematiky je důležitou součástí výsledků též jejich diskuze.

Klíčová slova: mentální mapy žáků, regionální geografie, výuka

Abstrakt:: Práce je vstupní studií k interdisciplinární problematice kulturních aspektů kartografické tvorby. Jejím cílem je provedení rešerše zdrojů informací a literatury napříč obory, jež s uvedenou problematikou souvisejí. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. V metodické části práce je v rámci kulturologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. Práce v závěru naznačuje další směřování studie a další přínos kulturologii a kartografii.

Klíčová slova: kulturologický výzkum, kognitivní mapy, kartografická tvorba, mapová stylistika, kulturní specifika artefaktů

Abstrakt:: Práce se zabývá možnostmi hodnocení mentálních map pomocí nástrojů GIS. Hlavním cílem je vytvoření souboru metod pro hodnocení tvarové, polohové a relativní přesnosti mentálních map, jejichž principy budou založeny na metodách GIS. Důraz je kladen na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou dále diskutovány její výhody a nevýhody. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, následuje stručné seznámení s technologiemi GIS a možnostmi jejich využití v oblasti mentálních map. Hlavní část práce je věnována popisu a praktickým ukázkám jednotlivých metod hodnocení. V závěru práce je vedena diskuze nad navrženými metodami a o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně. Tato diplomová práce vznikla v rámci projektu č. 26609 s názvem "Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení" podpořeného Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.

Klíčová slova: mentální mapy, GIS, hodnocení přesnosti

Abstrakt:: Práce se zabývá analýzou mentálních map, které si vytváří orientační běžci na základě mapy pro orientační běh při pohybu v neznámém terénu. Hlavním cílem je analyzovat různé způsoby vnímání map pro orientační běh samotnými sportovci. Nejprve je v práci nastíněna problematika mentálních map, dále je zde popsán současný postup kartografického zpracování map pro orientační běh se zaměřením na znakový klíč. Hlavní část je věnována analýze a vyhodnocování vzorku mentálních map, které byly získány pomocí dotazníkového šetření mezi orientačními běžci. Závěr práce je věnován diskuzi nad výsledky práce a dalším možným využitím výzkumu.

Klíčová slova: mentální mapa, mapa pro orientační běh, dotazníkové šetření