Rozumíme mapám? Pojetí kartografie skotského kartografa J. S. Keatese

Časopis / Konference: 20. kartografická konference (Plzeň 5.-6. 9. 2013)
Autoři: Jan D. Bláha
Rok: 2013
Číslo:
Druh publikace: Příspěvek ve sborníku konference
Stránky, web: pouze abstrakt
Klíčová slova: J. S. Keates; Understanding maps; koncepce kartografie
RIV:
Odkaz na plnou verzi:
Abstrakt: Snaha definovat svět kolem sebe vedla a vede člověka k tomu, že všem věcem a lidem kolem sebe dává názvy a jména. Existuje rovněž nesčetné množství definic základního artefaktu činnosti kartografa, tedy mapy. V této souvislosti není bez zajímavosti, že se v současné době stále více prosazuje názor, který definuje mapu především jako nosič prostorové informace. Svůj podíl na tom má mimo jiné také teorie informace C. E. Shannona (1949), která stála u zrodu informatiky jako svébytného oboru lidské činnosti a která prostřednictvím geoinformatiky zasahuje do dnešní tvorby map. Nabízí se ovšem otázka, zda trend označovat mapu především za nosič (prostorové) informace samotnou mapu a její funkce neredukuje? Skutečně je model teorie informace, aplikovaný v kartografii, schopen popsat obecné vlastnosti mapy a její funkce? Na tomto místě se nabízí pojetí kartografie, v českém prostředí poměrně méně známého, skotského kartografa Johna Stanleyho Keatese (1925–1999). Své pojetí kartografie Keates představil zejména ve své stěžejní publikaci Understanding Maps (poprvé vydáno roku 1982, podruhé vydáno v rozšířené podobě roku 1996). Keates v zásadě nejde do rozporu s teorií informace, zároveň však uvádí, že tato teorie k popisu mapy a jejích funkcí prostě nestačí. Na mapu jako na artefakt lidské činnosti lze podle něj nahlížet hned v rámci několika módů. Jako na vizuální informaci, symbolickou reprezentaci, prostředek komunikace, umělecké dílo a produkt lidské dovednosti. Většina těchto módů sice využívá obdobných konstruktů, kde na jedné straně stojí kartograf či tvůrce mapy, mapa je určitým prostředníkem a uživatel mapy stojí na druhé straně. Tyto módy se však liší ve své základní filozofii. Střídají se tu vizualita, sémiotika, lingvistika, estetika a technologie. J. S. Keates při snaze shrnout svůj celoživotní výzkum kartografické tvorby dospěl k závěru, že se nikdy primárně nevěnoval komunikaci, ale především reprezentaci daných objektů a jevů. Produkt podle něj musí být totiž nejen informačně efektivní, nýbrž i esteticky atraktivní. A jak rozumíme mapám my?
Project-Id-Version: jackdaniel<br />
Report-Msgid-Bugs-To: <br />
POT-Creation-Date: 2019-10-11 13:03+0200<br />
PO-Revision-Date: 2019-10-11 13:02+0100<br />
Last-Translator: Tomáš Linhart <tomas.linhart@arbes.com><br />
Language-Team: Czech <kde-i18n-doc@kde.org><br />
MIME-Version: 1.0<br />
Content-Type: text/plain; charset=UTF-8<br />
Content-Transfer-Encoding: 8bit<br />
Language: cs<br />
X-Generator: Poedit 1.5.5<br />
Plural-Forms: nplurals=3; plural=(n==1) ? 0 : (n>=2 && n<=4) ? 1 : 2;<br />
Přehled publikací