GA UK (2009-2011) >> Publikace

Abstrakt: Cílem toho příspěvku je představit nástroj pro hodnocení jak oborově specifických učebnic regionálního zeměpisu, tak obecně textů prezentující geografický prostor a jeho části. Tento nástroj byl pojmenován „mapa četnosti geografických jmen“. Jeho možnosti a omezení budou demonstrovány na příkladu porovnání územní reprezentace regionu North-Western Bohemia v českých učebnicích zeměpisu pro základní školy z různého časového období. Stejně jako se geografické vzdělávání považuje za vědní disciplínu na pomezí pedagogiky, didaktiky a geografie, v případě „mapy četnosti geografických jmen“ se jedná o nástroj, který kombinuje metodické tradiční přístupy pedagogicko-didaktických kurikulárních analýz s metodami kartografické vizualizace a geografickým nahlížením na prostor. Při prezentaci a popisu částí geografického prostoru používají autoři učebnic zeměpisu specifický typ odborných termínů – geografické názvosloví. Geografická jména jsou více či méně ustálené pojmy s vnitřním významem, která asociují určitou představu (image) míst a území, která pojmenovávají. Jejich používáním pomáháme tento vnitřní význam šířit také formovat vztah ostatních osob k daným místům a územím. Různé společenské ideologie kladou důraz na různé hodnoty a oceňují různé části geografického prostoru. Proto se i v čase prezentace míst a území proměňují. Skrze „mapy četnosti geografických jmen“ získáme představu o prostorové vyváženosti či naopak nevyváženosti prezentace sledovaného území, tedy upřednostňování určitých částí území před jinými a záměrného zdůraznění nebo potlačení vybraných charakteristik prostoru.

Klíčová slova: mapa četnosti geografických jmen, mentální mapa, učebnice zeměpisu

Abstrakt: To create valuable output, people must learn from mistakes, learn to evaluate the results of their work and, thus, not to repeat their mistakes. There are many ways of assessing products arising from human activity, i.e. cartographic works as well. Verbal assessment (reviews, references) is the most common one. It usually includes the list of positive and negative aspects of the product, or a multi-criterion assessment containing a system of value parameters of the work, usually numerical. This assessment is usually done by more or less experienced experts. What does the user think, though? It is desirable to find an adequate way of assessment assisted by the user. It is the user who is the ultimate recipient of the product. Apart from standard sociological approach using questionnaires, surveys or managed interviews, there are possibilities with high independence potential in the area of potential semantic differences in the researcher´s and the respondent´s perception. These are represented by various tasks given to individuals or groups concerning cartographic works or an analysis of user mental maps based on the users’ experience with cartographic works.

Klíčová slova: assessment of cartographic works, viewpoints of assessment, methods in assessment, map quality, user-friendliness

Abstrakt: Využití mentálních map v geografickém vzdělávání již bylo na stránkách Geografických rozhledů prezentováno několikrát. Cílem tohoto článku je nicméně představit mentální mapy jako univerzální nástroj využitelný při výuce místního regionu, při hodnocení území a pro znázornění regionální identity žáků. Výhodou mentálních map je kromě jejich snadné aplikovatelnosti také rozvoj široké škály dovedností a propojení s celou řadou forem a metod výuky. Autoři přinášejí několik vlastních návrhů aplikací do výuky.

Klíčová slova: lokální identita, preference žáků, hodnocení území, mentální mapa, místní region, GIS

Abstrakt: Předmětem studie je mapa jako jeden z vizuálních modelů (nejen) reality, která jako taková promlouvá svým obsahem a jazykem. Nahlížíme-li na mapu jako na obraz, je mapa nejen výsledkem více či méně objektivního záznamu prostoru, nýbrž i projevem jedince, resp. kultury, z níž příslušný jedinec pochází. Studie vychází z výzkumu, v rámci něhož byly studovány mentální mapy jedinců vybraných kultur (Česko, západní Evropa, Nová Guinea). Tento výzkum mimo jiné prokázal postupnou kulturní unifikaci mapových stylů a z jeho závěrů je také patrný rozpor kulturní originality a mezinárodních kartografických konvencí, ačkoliv tento fakt neubral, jak se zdá, užitné hodnotě map.

Klíčová slova: kulturní diverzita, kulturní unifikace, mapový styl, mentální mapa, mezikulturní výzkum

Abstrakt: Na počátku 20. let minulého století ing. Josef Křovák vytvořil jako předseda triangulační kanceláře zobrazení, které mělo při převodu obrazu zemského povrchu tehdejšího Československa do roviny co nejméně zkreslovat úhly a vzdálenosti. Od roku 1933 bylo toto zobrazení používáno jako definitivní a stalo se základem pro souřadnicový systém S-JTSK používaný ve státním resortu. Ačkoliv se území našeho státu od té doby mnohokrát změnilo, Křovákovo zobrazení je dodnes stálicí v rámci zobrazování území České republiky. Vzhledem k tomu, že je základní digitální vektorová geografická databáze České republiky (ArcČR) realizována právě v Křovákově zobrazení, naučili se čeští uživatelé GIS toto zobrazení používat prakticky pro všechny své mapové produkty. Bohužel skoro nikdo neřešil vhodnost či nevhodnost tohoto zobrazení pro mapy menších měřítek, které se používají například v geografii. Autor příspěvku poukazuje na to, jak může používání Křovákova zobrazení v mapách menších měřítek díky tomu, že není orientované na sever, negativně ovlivnit mentální mapu českých uživatelů mapových produktů. Dokládá to i výsledky šetření mezi uživateli. Zároveň upozorňuje na neopodstatněnost používání tohoto zobrazení v mapách malých měřítek, kde je požadavek na délkové zkreslení v řádu maximálně desítek centimetrů irelevantní. Konečně navrhuje možnosti řešení za použití osvědčených kartografických zobrazení nabízených v produktu ArcGIS.

Klíčová slova: Křovákovo zobrazení, GIS, žáci, kognitivní mapa

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Článek se zabývá možnostmi hodnocení přesnosti mentálních map pomocí nástrojů geoinformačních systémů (GIS). Nejprve je nutné definovat, jaké mentální mapy a za jakých podmínek lze v GIS hodnotit. Následně je představeno několik různých metod hodnocení tvarové a polohové přesnosti mentálních map, které jsou založeny na metodách GIS. Při vytváření metod je kladen důraz na co nejvyšší univerzálnost a automatizaci postupu hodnocení. U každé navržené metody jsou diskutovány její výhody, nevýhody a možnosti použití. V závěru příspěvku je vedena diskuze o vhodnosti využití GIS v této problematice obecně.

Klíčová slova: mentální mapa, GIS, hodnocení přesnosti

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Článek představuje výzkum zaměřený na představy o prostorovém uspořádání a geografii Česka u českých žáků základních a středních škol. V článku jsou prezentovány výsledky tří základních částí výzkumu: obsahová analýza jednotlivých mentálních map žáků, analýza přesnosti umístění hlavního města Prahy na těchto mentálních mapách a analýza map preferencí žáků pro bydlení. Specifikem výzkumu je zaměření na kartografické znázornění výsledků. První část výzkumu využívá tzv. agregovaných mentálních map, v druhé části jsou pomocí GIS měřeny odchylky lokalizace Prahy v jednotlivých mentálních mapách od „správné“ polohy Prahy. Třetí část výzkumu využívá opět agregace mentálních map a pomocí znakového klíče map zobrazuje preferenční bilanci jednotlivých zakreslených míst.

Klíčová slova: mentální mapa, geografické vzdělávání, kartografické znázornění, preference bydlení, Česko

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Cílem je představit aplikaci specifické metodiky hodnocení kartografických děl s využitím mentálních map uživatelů včetně samotných výsledků. Metodika byla testována na turistických mapách významných českých producentů kartografických děl s turistickou tematikou. Podkladem k hodnocení byly mentální mapy oslovených uživatelů, které vznikly na základě dotazníkového šetření (celkem 161 respondentů, 483 mentálních map), a to pro dvě území – Český Ráj a Krkonoše. Získaný materiál byl zpracován do podoby tzv. agregovaných mentálních map pro jednotlivé hodnocené turistické mapy a území. Na základě agregovaných mentálních map a s podporou multikriteriálního hodnocení byly následně stanoveny vlastní výsledky s konkrétními připomínkami a doporučeními k jednotlivým prvkům mapového obsahu.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, turistické mapy, mentální mapy

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: V loňském čísle časopisu Kartografické listy (19/2011) vyšel mj. článek autorského kolektivu Bláha–Soukup–Balcerová věnovaný analýze mentálních map obyvatel vesnice Yawan, která se nachází v relativně odlehlé části Papuy-Nové Guineje v provincii Morobe. Autoři se v rámci této interdisciplinární analýzy věnovali antropologickému, kartografickému a psychologickému rozboru mentálních map žáků ve vesnici Yawan a součástí článku byla i řada ukázek těchto map. Přičiněním doc. Jána Ferance se podařilo včas dopravit několik exemplářů časopisu do Prahy ještě před odletem dr. Soukupa na Papuu-Novou Guineu na začátku září loňského roku. Obyvatelé vesnice Yawan se tak mohli s potěšením seznámit s výsledky výzkumu a časopis Kartografické listy se stal součástí jejich místní knihovny.

Klíčová slova: Kartografické listy, Papua-Nová Guinea, zpráva

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Předmětem příspěvku je interdisciplinární analýza a interpretace mentálních map vytvořených žáky základní školy ve vesnici Yawan. Tato vesnice se nachází v provincii Morobe na Papui-Nové Guineji. V úvodní části je osvětlen kontext vzniku těchto map, tedy širší antropologická sonda v uvedené vesnici během léta v roce 2009. Příspěvek má interdisciplinární povahu, autoři proto usilují o komplexní analýzu map. Z hlediska kartografie je studován především mapový jazyk, resp. mapové styly, obsahová náplň map, dále řešení kompozice map, případně jejich přesnosti v rámci komparace se snímkem příslušné vesnice. Z hlediska antropologie je cílem zasadit mentální mapy do etnografického kontextu komunity Yawan. Konečně psychologická analýza a interpretace těchto mentálních map je zaměřena zejména na analýzu výtvarných artefaktů z hlediska využití kresebného materiálu, barev a tvarů v mapové kresbě. Autoři považují za klíčové právě propojení poznatků disciplín (kartografie, antropologie, psychologie), kdy každý z autorů přináší do analýzy nejen svůj pohled, ale také svůj obor. To totiž může ve výsledku pomoci mnohem lépe pochopit způsob myšlení a vytváření „kartografických“ kompetencí obyvatel Melanésie.

Klíčová slova: mentální mapy, antropologie, psychologie, kultura, Papua-Nová Guinea, Melanésie

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Článek se zabývá analýzou mentálních map, získaných dotazníkovým šetřením mezi orientačními běžci. Na základě předpokladu měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. Dvojdílným dotazníkovým šetřením bylo získáno 30 mentálních map, které byly hodnoceny pomocí dvou metod – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky použití první z nich byly pomocí softwarů zakresleny do agregovaných mentálních map, které umožňují souhrnný pohled. Metoda stanovených vah a kritérií naproti tomu vede k individuálnímu pohledu na jednotlivé respondenty a jejich schopnosti. Srovnáním obou byla potvrzena platnost stanovených výzkumných hypotéz.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, orientační běh, agregované mapy

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Natural hazards still bring today’s society relatively high loss in property, unfortunately, sometimes even in health and life. Numerous physical-geographical surveys are dedicated to floods and flood risk issues, various detailed models and flood maps are created among others. On the contrary, the relatively small amount of research projects is devoted to the social perception of flood and flood risks, although a number of experts and municipality representatives realize that to cope with these events, people’s attitudes are crucial. Willingness of people to engage, cooperation between inhabitants and municipality representatives as well as social interest in natural hazards are important for effective solutions. The paper aims to present the results of research project supported by the Czech Science Foundation, which deals with social perception of flood risk and used mental maps of inhabitants as the significant methodological tool. During a questionnaire survey around 300 mental maps of inhabitants from two small Czech settlements were acquired. Both settlements have significant experiences with floods in recent years. Therefore, it could be assumed that the emotions experienced during flood events are still vivid. The respondents identified in the map, based on their subjective opinion, safe/dangerous locations and they located into the map a set of possible/implemented flood prevention measures they were familiar with. The approximate location of the respondent’s residence and its influence on the respondent’s perception of flood risks were monitored. The aggregation and the analysis of acquired data were managed in ArcGIS using Spatial Statistics Tools, similarly to our previous studies.

Klíčová slova: natural hazards, emotions, floods, mental maps, social perception

Abstrakt: The paper deals with the issue of perception and delimitation of Central Europe (CE). The first part introduces and discusses basic concepts and conception of CE which might be found in the selected parts and might be considered crucial in this respect. Attention is then focused on the possible differences in the perception of CE from the perspective of individual nations and to interpret what might cause these differences. The following empiric part of the study compares previous theoretical knowledge and assumptions of real results of the research. The research was carried out through a questionnaire survey to collect the mental maps of selected individuals. The respondents of the research were senior high school students and first-year university students from eight CE countries. Their task was to mark the borders of CE based on their subjective perception onto the European map. A total of 490 mental maps were taken, analyzed, and aggregated into the GIS map outputs. The final part compares and interprets the results, i.e. map outputs which were obtained through this probe of individual countries. The authors reflect on the questions of how and why the results differ in individual states and to what extent they match hypothetical assumptions of the “national” perception of CE space.

Klíčová slova: Central Europe, spatial perception, mental maps, spatial concepts, GIS analysis

Abstrakt: Problematika regionalizace světa od makroúrovně (makroregiony) až po mikroúroveň (lokální regiony) patří v geografii k relativně tradičním a stálým okruhům v rámci řešených projektů a výzkumů. Také díky tomu v současnosti existuje již celá řada konceptů regionalizace, které jsou svým pojetím více či méně spojeny s jejich nositeli, tedy s jejich myšlením a původem. Tyto koncepty se tak staly nedílnou součástí projevu kultury a jako takové je třeba je vnímat vždy v kontextu národa, z něhož autor či autoři těchto konceptů pochází, tedy v historicko-kulturních souvislostech. V rámci regionalizace Evropy je poměrně obvyklé utvářet regiony na principu ustálených státních hranic a případné diference v rámci států nereflektovat. Státy tak v rámci konceptů figurují zpravidla jako nedělitelné entity. V této souvislosti se nabízí celá řada otázek jako např. Do jaké míry tyto koncepty korespondují s představami jedinců z různých evropských států v jejich mentálních mapách?, Projevuje se nějakým způsobem stabilita vymezení regionu v mentálních mapách, a pokud ano, jak?, Lze vysledovat v těchto mentálních mapách původ jejich autorů? atd. Cílem tohoto příspěvku je představit relativně volnou (svobodnou) regionalizaci Evropy na příkladu stanovení hranic regionu „střední Evropa“. Vznik pojmu „střední Evropa“ je spojen s tzv. vídeňským kongresem, který se konal v letech 1814–1815. Pro naši studii byl tento region jako příkladový zvolen z toho důvodu, že se v rámci regionů Evropy jedná o relativně málo stabilní region a ani odborníci nejsou v názorech na jeho vymezení jednotní (viz např. Battaglia 1960, Schenk 1995, Szücs 2001, Wandycz 2004). To je spojeno zejména s principem tzv. duality Evropy (Nováček 2012), neboť hranice „dvou Evrop“ během historického vývoje procházely často právě tímto regionem. Zvolenou metodou této příkladové studie bylo dotazníkové šetření spojené s pořízením mentálních map respondentů. Respondenti v rámci šetření zakreslovali hranice střední Evropy do mapy Evropy obsahující pouze hranice států. Hranice jimi zakreslené „střední Evropy“ přitom mohly, ale nemusely respektovat hranice stávajících evropských států. Účastníky výzkumu byli studenti posledních ročníků středních škol, resp. prvních ročníků vysokých škol z vybraných lokalit. Vzorky pochází z Austria, Czechia, z bývalého východního a západního Germany, Hungary, Poland, Slovakia and Slovenia. Výzkum by nemohl být proveden bez vydatné pomoci oslovených kolegů z příslušných pracovišť, za což jim patří veliké díky. Na základě analýzy realizované v programu ArcGIS for Desktop 10.2 pomocí nástrojů of extension Spatial Statistics byl prokázán vliv původu respondenta na výslednou mentální mapu (srov. Saarinen 1987). Dále byl prokázán vliv stability vymezení regionu na výslednou agregovanou mentální mapu. Korelace původu konceptů s mentálními mapami byla prokázána pouze částečně, což lze přikládat tomu, že množství porovnávaných konceptů nebylo velké.

Abstrakt: Předmětem příspěvku je mapa jako jeden z vizuálních modelů (nejen) reality, která jako taková promlouvá svým obsahem a jazykem. Nahlížíme-li na mapu jako na obraz, je mapa nejen výsledkem více či méně objektivního záznamu prostoru, nýbrž i projevem jedince, resp. kultury, z níž příslušný jedinec pochází. Studie vychází z výzkumu, v rámci něhož byly studovány mentální mapy jedinců vybraných kultur (Česko, západní Evropa, Nová Guinea). Tento výzkum mimo jiné prokázal postupnou kulturní unifikaci mapových stylů a z jeho závěrů je také patrný rozpor kulturní originality a mezinárodních kartografických konvencí, ačkoliv tento fakt neubral, jak se zdá, užitné hodnotě map.

Klíčová slova: kulturní diverzita, kulturní unifikace, mapový styl, kartografická tvorba, mentální mapa, mezikulturní výzkum

Abstrakt: Although the interdisciplinary study of the cultural aspects of cartographic creation has in the recent past been dealt with in an indirect manner, for example by J.B. Harley and D. Woodward in the project “His-tory of Cartography”, the question has not as yet been adequately taken up on a complex level. The author of the present study attempts a more com-plex approach in his treatment of the problem. This paper includes a theo-retical introduction devoted to map contents, map style and map language, which together represent the greatest potential cultural differences embod-ied by a map, considered here in its role as a depiction of reality and a visual manifestation of culture. A portion of the study focusing on method assess-es the procedures employed in the formation of cognitive and mental maps by users and map creators. These maps may be used to discover cultural specifics of cartographic creation. The final portion of the study presents the findings of a field study of the mental maps of school children from Czechia, Western Europe and the village of Yawan (Papua-New Guinea).

Klíčová slova: cross-culture research, mental maps, map stylistics, cultural specificities of artifacts

Odkaz na plnou verzi

Abstrakt: Na počátku 20. let minulého století ing. Josef Křovák vytvořil jako předseda triangulační kanceláře zobrazení, které mělo při převodu obrazu zemského povrchu tehdejšího Československa do roviny co nejméně zkreslovat úhly a vzdálenosti. Od roku 1933 bylo toto zobrazení používáno jako definitivní a stalo se základem pro souřadnicový systém S-JTSK používaný ve státním resortu. Ačkoliv se území našeho státu od té doby mnohokrát změnilo, Křovákovo zobrazení je dodnes stálicí v rámci zobrazování území České republiky. Vzhledem k tomu, že je základní digitální vektorová geografická databáze České republiky (ArcČR) realizována právě v Křovákově zobrazení, naučili se čeští uživatelé GIS toto zobrazení používat prakticky pro všechny své mapové produkty. Bohužel skoro nikdo neřešil vhodnost či nevhodnost tohoto zobrazení pro mapy menších měřítek, které se používají například v geografii. Autor příspěvku poukazuje na to, jak může používání Křovákova zobrazení v mapách menších měřítek díky tomu, že není orientované na sever, negativně ovlivnit mentální mapu českých uživatelů mapových produktů. Dokládá to i výsledky šetření mezi uživateli. Zároveň upozorňuje na neopodstatněnost používání tohoto zobrazení v mapách malých měřítek, kde je požadavek na délkové zkreslení v řádu maximálně desítek centimetrů irelevantní. Konečně navrhuje možnosti řešení za použití osvědčených kartografických zobrazení nabízených v produktu ArcGIS.

Klíčová slova: Křovákovo zobrazení, mentální mapa, Česko

Abstrakt: Příspěvek představuje část výsledků projektu Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení, který je realizován v letech 2009–2011 na Univerzitě Karlově v Praze. Projekt je členěn do několika částí. S ohledem na rozsah tohoto příspěvku jsou prezentovány pouze dvě části výzkumu. V první části autoři testují vlastní metodiku hodnocení kartografických děl mentálními mapami uživatelů na příkladu turistických map. Oslovení uživatelé turistických map (celkem 161 respondentů) dostali několik úkolů a dotazů nad jednotlivými hodnocenými mapami. Následně bylo jejich úkolem při odpovídání na dotazy nakreslit svou mentální mapu, aniž by k tomu v dané chvíli byla příslušná turistická mapa k dispozici. K eliminaci subjektivních problémů s kresbou mentálních map (horší prostorová paměť, zhoršené schopnosti kreslit, nezkušenost s kartografickými díly apod.) posloužil jednak větší vzorek oslovených uživatelů, jednak agregace obsahu jednotlivých mentálních map do několika málo map. Z poměrně rozsáhlého vzorku mentálních map (celkem 483 map) tak vzniklo v závěru tolik tzv. agregovaných mentálních map, kolik bylo hodnocených turistických map. Tyto agregované mentální mapy slouží společně s klasickým multikriteriálním hodnocením k závěrečné analýze turistických map s výčtem pozitiv a negativ jednotlivých hodnocených map. V druhé prezentované části výzkumu je představena část projektu věnovaná kartografickému znázornění vývoje představ žáků o prostorovém uspořádání země, v níž žijí. Jedná se o příkladovou studii, proto byly v rámci ní osloveny pouze čtyři školy (dvě základní školy a dvě gymnázia), a to vždy po jedné z hlavního města Prahy a po jedné mimo Prahu. Díky tomu bylo možné sledovat rozdíly mentálních map podle věku respondentů a také podle místa působiště školy. Tato část výzkumu sledovala kromě schopností žáků zakreslit přesně polohu hlavního města Prahy také jejich prostorové představy o geografii Česka (základní prostorové uspořádání geografických objektů). V neposlední řadě oslovení žáci zakreslovali do podkladové mapy preference bydlení (zde bych chtěl bydlet × zde bych nechtěl bydlet). Výstupem této části výzkumu jsou agregované mentální mapy pro jednotlivé školy (geografie Česka a zakreslení polohy Prahy) a agregované mapy preferencí. Výběr ze získaných mentálních map je k dispozici na webu projektu: www.jackdaniel.cz/mentmap.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení map, software GIS, geografické vzdělávání

Abstrakt: V kartografických dílech lze rovněž identifikovat kulturní specifika. Tato specifika poměrně úzce souvisí s kartografickou stylistikou, tj. styly map. Tím se otevírají nejen možnosti pro kulturologickou analýzu kartografických děl, ale i pro celkovou analýzu kulturních rozdílů. Příspěvek naznačuje, jaké jsou možnosti analýzy mentálních map získaných od respondentů různých kultur k popisu kulturních rozdílů mapového jazyka či obsahu map.

Klíčová slova: mentální mapa, mezikulturní výzkum, mapová stylistika, kulturní studie

Abstrakt: Článek se zabývá kartografickým hodnocením mentálních map (orientačních běžců) získaných dotazníkovým šetřením. Na základě měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností (licence, kategorie, výkonnost) sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. V rámci dvojdílného dotazníkového šetření mezi vrcholovými a výkonnostními sportovci byly při simulaci situace při závodu vytvořeny mentální mapy. Tyto byly následně analyzovány pomocí dvou autory vyvinutých kartografických metod hodnocení – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky jejich použití byly pomocí softwarů GIS zakresleny do agregovaných mentálních map.

Klíčová slova: mentální mapy, kartografické hodnocení, agregované mapy, orientační běh

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, metodika kartografického hodnocení, psychologické aspekty map, agregované mapy, použití map