GA UK (2009-2011) >> Publikace

Abstrakt: To create valuable output, people must learn from mistakes, learn to evaluate the results of their work and, thus, not to repeat their mistakes. There are many ways of assessing products arising from human activity, i.e. cartographic works as well. Verbal assessment (reviews, references) is the most common one. It usually includes the list of positive and negative aspects of the product, or a multi-criterion assessment containing a system of value parameters of the work, usually numerical. This assessment is usually done by more or less experienced experts. What does the user think, though? It is desirable to find an adequate way of assessment assisted by the user. It is the user who is the ultimate recipient of the product. Apart from standard sociological approach using questionnaires, surveys or managed interviews, there are possibilities with high independence potential in the area of potential semantic differences in the researcher´s and the respondent´s perception. These are represented by various tasks given to individuals or groups concerning cartographic works or an analysis of user mental maps based on the users’ experience with cartographic works.

Klíčová slova: assessment of cartographic works, viewpoints of assessment, methods in assessment, map quality, user-friendliness

Abstrakt: Cílem je představit aplikaci specifické metodiky hodnocení kartografických děl s využitím mentálních map uživatelů včetně samotných výsledků. Metodika byla testována na turistických mapách významných českých producentů kartografických děl s turistickou tematikou. Podkladem k hodnocení byly mentální mapy oslovených uživatelů, které vznikly na základě dotazníkového šetření (celkem 161 respondentů, 483 mentálních map), a to pro dvě území – Český Ráj a Krkonoše. Získaný materiál byl zpracován do podoby tzv. agregovaných mentálních map pro jednotlivé hodnocené turistické mapy a území. Na základě agregovaných mentálních map a s podporou multikriteriálního hodnocení byly následně stanoveny vlastní výsledky s konkrétními připomínkami a doporučeními k jednotlivým prvkům mapového obsahu.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, turistické mapy, mentální mapy

Abstrakt: Předmětem příspěvku je interdisciplinární analýza a interpretace mentálních map vytvořených žáky základní školy ve vesnici Yawan. Tato vesnice se nachází v provincii Morobe na Papui-Nové Guineji. V úvodní části je osvětlen kontext vzniku těchto map, tedy širší antropologická sonda v uvedené vesnici během léta v roce 2009. Příspěvek má interdisciplinární povahu, autoři proto usilují o komplexní analýzu map. Z hlediska kartografie je studován především mapový jazyk, resp. mapové styly, obsahová náplň map, dále řešení kompozice map, případně jejich přesnosti v rámci komparace se snímkem příslušné vesnice. Z hlediska antropologie je cílem zasadit mentální mapy do etnografického kontextu komunity Yawan. Konečně psychologická analýza a interpretace těchto mentálních map je zaměřena zejména na analýzu výtvarných artefaktů z hlediska využití kresebného materiálu, barev a tvarů v mapové kresbě. Autoři považují za klíčové právě propojení poznatků disciplín (kartografie, antropologie, psychologie), kdy každý z autorů přináší do analýzy nejen svůj pohled, ale také svůj obor. To totiž může ve výsledku pomoci mnohem lépe pochopit způsob myšlení a vytváření „kartografických“ kompetencí obyvatel Melanésie.

Klíčová slova: mentální mapy, antropologie, psychologie, kultura, Papua-Nová Guinea, Melanésie

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost

Abstrakt: Článek se zabývá analýzou mentálních map, získaných dotazníkovým šetřením mezi orientačními běžci. Na základě předpokladu měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. Dvojdílným dotazníkovým šetřením bylo získáno 30 mentálních map, které byly hodnoceny pomocí dvou metod – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky použití první z nich byly pomocí softwarů zakresleny do agregovaných mentálních map, které umožňují souhrnný pohled. Metoda stanovených vah a kritérií naproti tomu vede k individuálnímu pohledu na jednotlivé respondenty a jejich schopnosti. Srovnáním obou byla potvrzena platnost stanovených výzkumných hypotéz.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, orientační běh, agregované mapy

Abstrakt: Příspěvek představuje část výsledků projektu Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení, který je realizován v letech 2009–2011 na Univerzitě Karlově v Praze. Projekt je členěn do několika částí. S ohledem na rozsah tohoto příspěvku jsou prezentovány pouze dvě části výzkumu. V první části autoři testují vlastní metodiku hodnocení kartografických děl mentálními mapami uživatelů na příkladu turistických map. Oslovení uživatelé turistických map (celkem 161 respondentů) dostali několik úkolů a dotazů nad jednotlivými hodnocenými mapami. Následně bylo jejich úkolem při odpovídání na dotazy nakreslit svou mentální mapu, aniž by k tomu v dané chvíli byla příslušná turistická mapa k dispozici. K eliminaci subjektivních problémů s kresbou mentálních map (horší prostorová paměť, zhoršené schopnosti kreslit, nezkušenost s kartografickými díly apod.) posloužil jednak větší vzorek oslovených uživatelů, jednak agregace obsahu jednotlivých mentálních map do několika málo map. Z poměrně rozsáhlého vzorku mentálních map (celkem 483 map) tak vzniklo v závěru tolik tzv. agregovaných mentálních map, kolik bylo hodnocených turistických map. Tyto agregované mentální mapy slouží společně s klasickým multikriteriálním hodnocením k závěrečné analýze turistických map s výčtem pozitiv a negativ jednotlivých hodnocených map. V druhé prezentované části výzkumu je představena část projektu věnovaná kartografickému znázornění vývoje představ žáků o prostorovém uspořádání země, v níž žijí. Jedná se o příkladovou studii, proto byly v rámci ní osloveny pouze čtyři školy (dvě základní školy a dvě gymnázia), a to vždy po jedné z hlavního města Prahy a po jedné mimo Prahu. Díky tomu bylo možné sledovat rozdíly mentálních map podle věku respondentů a také podle místa působiště školy. Tato část výzkumu sledovala kromě schopností žáků zakreslit přesně polohu hlavního města Prahy také jejich prostorové představy o geografii Česka (základní prostorové uspořádání geografických objektů). V neposlední řadě oslovení žáci zakreslovali do podkladové mapy preference bydlení (zde bych chtěl bydlet × zde bych nechtěl bydlet). Výstupem této části výzkumu jsou agregované mentální mapy pro jednotlivé školy (geografie Česka a zakreslení polohy Prahy) a agregované mapy preferencí. Výběr ze získaných mentálních map je k dispozici na webu projektu: www.jackdaniel.cz/mentmap.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení map, software GIS, geografické vzdělávání

Abstrakt: V kartografických dílech lze rovněž identifikovat kulturní specifika. Tato specifika poměrně úzce souvisí s kartografickou stylistikou, tj. styly map. Tím se otevírají nejen možnosti pro kulturologickou analýzu kartografických děl, ale i pro celkovou analýzu kulturních rozdílů. Příspěvek naznačuje, jaké jsou možnosti analýzy mentálních map získaných od respondentů různých kultur k popisu kulturních rozdílů mapového jazyka či obsahu map.

Klíčová slova: mentální mapa, mezikulturní výzkum, mapová stylistika, kulturní studie

Abstrakt: Článek se zabývá kartografickým hodnocením mentálních map (orientačních běžců) získaných dotazníkovým šetřením. Na základě měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností (licence, kategorie, výkonnost) sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. V rámci dvojdílného dotazníkového šetření mezi vrcholovými a výkonnostními sportovci byly při simulaci situace při závodu vytvořeny mentální mapy. Tyto byly následně analyzovány pomocí dvou autory vyvinutých kartografických metod hodnocení – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky jejich použití byly pomocí softwarů GIS zakresleny do agregovaných mentálních map.

Klíčová slova: mentální mapy, kartografické hodnocení, agregované mapy, orientační běh

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, metodika kartografického hodnocení, psychologické aspekty map, agregované mapy, použití map