Estetika >> Publikace

Abstrakt: Aplikace a výsledky metodiky kriteriálního hodnocení kartografických děl z hlediska estetiky a uživatelské vstfiícnosti. Metodika byla testována na současných českých turistických a cykloturistických mapách. Kromě kriteriálního hodnocení bylo využito terénního šetření mezi uživateli, zohledněna byla i prodejnost jednotlivých titulů map.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, estetika v kartografii, kritéria hodnocení, turistické mapy

Abstrakt: V časech, kdy kartografie nevyužívala automatizovaných reprodukčních technik, byly její výtvory spojovány s uměním. Každé kartografické dílo bylo originálem a autoři byli oprávněně nazývání umělci. S příchodem knihtisku a dalších automatizovaných postupů, které vyvrcholily přechodem od klasické k počítačové kartografii, stále více kartografická tvorba opouštěla sféru umění a stávala se z ní účelová záležitost. Navíc míra svobody kartografů postupně klesala a kartografové byli stále více nuceni držet se zavedených norem, které jsou daleko dlouho¬dobější než ty, které vládnou například ve výtvarném umění. Současná estetika už tak zcela oprávněně zahrnuje kartografickou tvorbu do tzv. mimo-uměleckého estetična. Mohlo by se zdát, že v ruku v ruce s tím jde kreativita samotného autorského subjektu, tj. kartografa. Autor si klade za cíl tuto hypotézu vyvrátit a poukázat na možnosti a příležitosti, v rámci nichž může kartograf i v dnešní době projevit svou kreativitu. Není sporu o tom, že u takových příležitostí hraje dosti zásadní roli již samotná schopnost je hledat a nacházet. Kromě dalších to může být uplatnění uměleckých stylů v rámci stylů kartografických, různé abstrakce, fikce a imaginace apod.

Klíčová slova: kreativita, tvořivost, osoba kartografa, kartografická tvorba, autorský styl, estetika

Abstrakt: Tak jako v mnoha jiných činnostech člověka, tak i v kartografii tvůrce často hledá možnosti, jimiž by dílo inovoval, případně hledá možnosti, jak uvést na trh dílo zcela nové. Paradoxem je, že uživatel na jedné straně touží po něčem novém, ovšem na druhé straně by dostal rád něco, co už zná a na co je zvyklý. Někdo upřednostňuje spíše tradici, jiný spíše inovaci. Nezřídka se také tvůrci stává, že při hledání něčeho nového dochází ať už vědomě či nevědomě k tradičnímu a osvědčenému. Vedle toho se nabízí i některé další otázky: Kde jsou hranice mezi novým a tradičním? Jaký je rozdíl mezi aktualizací a inovací kartografického díla? Jak se inovace projevuje a jaké dává možnosti? Jakou roli hraje v dnešní době autorský styl? To všechno jsou otázky, na něž se příspěvek pokouší najít odpověď. Příspěvek přitom vychází z poznatků estetiky, teorie umění, čímž umožňuje do jisté míry porovnat rozdíl mezi inovací v umění a v kartografii. Pokouší se i o stručný výklad pojmů souvisejících s touto problematikou: princip ozvláštnění, záměrnost vs. nezáměrnost, opakování a serialita, faktor rytmu, klišé, kýč nebo originalita vs. stereotyp.

Klíčová slova: inovace a tradice, ozvláštnění, klišé,aktualizace mapového obsahu,srovnání umělecké a kartografické tvorby, autorský a vydavatelský styl

Abstrakt: Od té doby, co jsou prováděna hodnocení kartografických děl, naráží jejich autoři na problém, jak objektivizovat a konkretizovat tu jeho část, která se zabývá otázkou estetiky. Je nasnadě, že tento druh hodnocení je natolik specifickým fenoménem, že si zaslouží svůj vlastní postup. Příspěvek naznačuje možnosti, které takové hodnocení má, a navrhuje jeden z jeho možných postupů.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, estetika, kritéria hodnocení

Abstrakt: V současné době se stále méně daří překonávat jednostrannost plynoucí z účelové orientace a specializace člověka. Tvůrci opakovaně přehlíží hodnoty, které mohou patřit mezi důležité potřeby uživatele. Ne jinak je tomu v kartografii. Kartografické produkty často ztrácejí přiměřenost uživatelským, tedy lidským potřebám, a celkový lidský rozměr. Tuto tzv. uživatelskou vstřícnost kartografických produktů do značné míry ovlivňuje i estetika, která se přes svou doprovodnou funkci v díle podílí na motivaci lidského jednání. Estetika je nezřídka redukována na vkus člověka, na hodnocení jevů z hlediska jejich krásy či ošklivosti, na to, zda vyvolávají v člověku libost, nebo nelibost. Není důvodem toho, že je estetika vnímána jako vágní subjektivní disciplína, spíše neznalost problematiky estetiky a jejích metod? Cílem příspěvku je upozornit na roli estetické funkce produktu jak ve vztahu k uživateli, tak ve vztahu k tvůrci, tedy kartografovi. Hledá propojení estetiky a kartografie jako dvou vědních disciplín, rozebírá estetické hodnocení jako samostatný proces, pokouší se o vysvětlení rozdílu mezi uživatelskou vstřícností a estetickým ideálem, naznačuje cestu hodnocení v praxi při aplikaci poznatků z estetiky. Autor chce také upozornit na mnohostranné a bohaté možnosti vztahu člověka ke světu a otevřít debatu o výchově tzv. kartografického vkusu.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, estetika, funkce kartografického díla, omyly kartografie, uživatelská vstřícnost, vztah díla k uživateli, kartografická výchova

Abstrakt: The poster presents maps of students of the Faculty of Science (Charles University in Prague) which emerged in the course “Thematic Cartography”. Instructions were as follows: 1st possibility: compose a map in a known artistic style, 2nd possibility: compose a map using a known artistic technique, 3rd possibility: compose the map in a completely original way. Imagination and creativity are not limited, but you have to respect the basic rules of cartography.

Klíčová slova: students’ work, creative expression, art & cartography, aesthetics & cartography

Abstrakt: To create valuable output, people must learn from mistakes, learn to evaluate the results of their work and, thus, not to repeat their mistakes. There are many ways of assessing products arising from human activity, i.e. cartographic works as well. Verbal assessment (reviews, references) is the most common one. It usually includes the list of positive and negative aspects of the product, or a multi-criterion assessment containing a system of value parameters of the work, usually numerical. This assessment is usually done by more or less experienced experts. What does the user think, though? It is desirable to find an adequate way of assessment assisted by the user. It is the user who is the ultimate recipient of the product. Apart from standard sociological approach using questionnaires, surveys or managed interviews, there are possibilities with high independence potential in the area of potential semantic differences in the researcher´s and the respondent´s perception. These are represented by various tasks given to individuals or groups concerning cartographic works or an analysis of user mental maps based on the users’ experience with cartographic works.

Klíčová slova: assessment of cartographic works, viewpoints of assessment, methods in assessment, map quality, user-friendliness

Abstrakt: Kartografická díla v průběhu staletí prodělala velké změny, a to i ve vztahu k estetice. Zatímco ve středověku byla ještě běžnou součástí tvorby umělců, s příchodem novověku a reprodukčních technik začala pozvolna tento charakter ztrácet, až se stala součástí mimouměleckého estetična. Těchto velkých změn v chápání a pojetí kartografického díla si povšiml i profesor kartografie Karel Kuchař působící na Univerzitě Karlově v Praze, jehož jedna z posledních přednášek nesla název Estetika mapové tvorby. Referát se jeho poznámkami nechal inspirovat. Navíc vše staví do pozice počítačové tvorby map, s níž K. Kuchař ještě nemohl přijít do kontaktu. Referát na obecné úrovni posuzuje i jednotlivé kompoziční prvky starých map, a to z hlediska estetiky.

Klíčová slova: staré mapy, umění v mapách, estetika, Karel Kuchař

Abstrakt: In those times when cartography did not make use of automated reproduction techniques cartographic products were considered works of art. Each cartographic work was original and their authors were rightfully referred to as ‘artists’. Due to letterpress and other automated techniques (which lead to the transition from traditional to computer-aided cartography) cartographic production abandoned the artistic dimension and has become a special-purpose activity. Therefore, present-day aesthetics rightfully classifies cartographic production as the so called the non-artistic aesthetic. Creativity of authors themselves may seem to be closely connected with these facts. Our purpose is to disprove this hypothesis and point out various possibilities of creative expression in present-day cartography. There is no doubt that the ability to look for and discover such possibilities, is of high importance. Some of the possibilities can be found in applying artistic styles to cartographic styles, e.g. abstraction, fiction, imagination, etc.

Klíčová slova: creativity, creative expression, cartographer, cartographic production, individual style of an author, aesthetics

Abstrakt: V rámci testování metodiky hodnocení kartografických děl, které je zaměřeno na posuzování kvalit z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti a které je rovněž jedním z cílů grantového projektu GA UK č. 249/2006/B-GEO/PrF „Uplatnění estetiky ve vyjadřovacích prostředcích kartografie“ proběhlo hodnocení současných českých autoatlasů. Hodnocení proběhlo kombinovanou technikou pomocí hodnoticích kritérií a terénního šetření mezi uživateli, jež se uskutečnilo v listopadu roku 2007 na vybraných čerpacích stanicích ve Středočeském kraji. Jako technika sběru hodnocení a názorů uživatelů bylo zvoleno dotazníkové šetření v kombinaci s řízeným rozhovorem. Příspěvek představuje souhrn výsledků uvedeného terénního šetření a kriteriálního hodnocení, která pod metodickým vedením autora provedl čtyřčlenný tým studentů oboru geografie a kartografie.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, autoatlasy, estetika, uživatelská vstřícnost, terénní průzkum

Abstrakt: Znázorňování skalních útvarů na mapách patří tradičním problémům klasické kartografie. V oblasti digitální kartografie je tato problematika dosud do značné míry opomíjena. Příspěvek se zabývá možnostmi znázorňování skalních útvarů s využitím prostředků digitální kartografie s důrazem na topografické mapy velkých a středních měřítek. Popsány jsou na současných mapách používané postupy pro zachycení skal, jejich omezení a vztah k jejich tradiční reprezentaci z pohledu klasické kartografie. Na problém je nahlíženo též z pohledu dostupných geografických dat pro ČR, možnosti automatizace tvorby a estetiky a uživatelé vstřícnosti výsledného obrazu skalních útvarů.

Klíčová slova: vizualizace výškopisu, skalní útvary, digitální kartografie

Abstrakt: Problematika sjednocení vizualizace a popisu výškových bodů, resp. kót, je do jisté míry opomíjena a metod pro vizualizaci je téměř přesně toliko, kolik je na trhu atlasů, potažmo map. V české odborné literatuře chybí diskuze, která by vyřešila toto vakuum a která by vnesla do problému více pravidel a odstranila nepřesnosti. Příspěvek se zabývá vývojem pojmů kóta a výškový bod, jejich vzájemným vztahem a jejich (možnou) vizualizací na mapách a v atlasech českých i zahraničních. Na vizuální stránku problému je nahlíženo z pohledu kartografické tvorby, estetiky a uživatelské vstřícnosti.

Klíčová slova: vizulizace, kóta, atlasy, uživatelská vstřícnost, estetika

Abstrakt: V roce 2004 dvě známá česká kartografická nakladatelství (Kartografie Praha, a. s. a SHOCart, spol. s r.o.) vydala Školní atlas světa. Po představení autorů příspěvek s pomocí systému hodnoticích kritérií analyzuje a hodnotí tyto dva atlasy z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti. Vzhledem ke svému charakteru je hodnocení podpořeno průzkumem mezi uživateli (žáky ZŠ a SŠ).

Klíčová slova: školní atlasy světa, hodnocení kartografických děl, estetika v kartografii, uživatelská vstřícnost

Abstrakt: Barva je neodmyslitelnou součástí života lidí a má v něm rozličné funkce. Ne jinak je tomu v kartografii. K efektivnímu využívání barvy v kartografické tvorby je třeba správně a především plně pochopit pojem „vyjadřovací prostředek“, s nímž je barva spojována. Vyjadřovací prostředky lze přirovnat k specifickému druhu písma, k autorskému rukopisu jako prostředku sebevyjádření autora; slouží i k co nejvěrnějšímu popisu reality. Ve všech těchto pojetích má barva svou důležitou úlohu. Srovnáme-li funkce barvy v kartografii a ve výtvarném umění, najdeme poměrně velké množství styčných bodů. V kartografii se barva uplatňuje na pozici nosiče informace, ale má i značný vliv na celkové estetické působení a uživatelskou vstřícnost díla. Ve výtvarném umění je využívána k věcné charakterizaci, k znázornění emotivního, asociativního a symbolického významu, a konečně je sama o sobě výtvarnou hodnotou. Co se vývoje uplatnění barvy v dílech týče, ve výtvarném umění existují epochy dominance a naopak podřízenosti barvy. Kartografie dlouhý čas vývoj výtvarného umění kopírovala, odloučení nastalo s rozvojem reprodukčních technik. V posledních staletích je používání barvy v kartografii úzce svázáno s tiskařskými možnostmi. Pro to, aby barva našla své uplatnění jako nosič kartografické informace, je důležité plnohodnotně využít jejích funkcí. Zefektivnění může napomoci znalost vztahů barev, jelikož barva není v kartografickém díle nikdy přítomna izolovaně, navíc není zelená jako zelená. Příkladem může být sedm kontrastů Johannese Ittena: contrast of saturation, contrast of light and dark, contrast of extension, contrast of complements, simultaneous contrast, contrast of hue and contrast of warm and cool. Ukazuje se, že oblast výtvarného umění a designu může být pro kartografii zdrojem cenných informací a poznatků.

Klíčová slova: kartografické vyjadřovací prostředky, teorie barvy, funkce barvy, vztahy barev, uživatelská vstřícnost, kartografická informace

Abstrakt: Problematika objektivizace hodnocení kartografických děl není nijak nová. Mluví-li se o hodnocení z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti, je objektivizace, resp. kvantifikace jedním z klíčových úkolů během takového hodnocení. V první části příspěvku je položena otázka, zda je objektivizace takového hodnocení vůbec možná. Při té příležitosti autor naráží na otázku tzv. redukce reality, na níž se obecně váže otázka tvorby vzorků, dotazů a stanovování hodnoticích kritérií. Hlavním cílem příspěvku je však seznámení kartografické veřejnosti s metodami a postupy používanými v sociologii a psychologii (např. pozorování, rozhovor, dotazník, v rámci tzv. škálování potom metoda párového srovnávání nebo metoda sémantického diferenciálu).

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, estetika, objektivizace a kvantifikace hodnocení, sociologický výzkum, psychologické škálování

Abstrakt: Geografická knihovna PřF UK pořádá ve spolupráci s katedrou aplikované geoinformatiky a kartografie od 6. 5. 2008 do 3. 6. 2008 výstavu Podoby současné kartografie s podtitulem z tvorby studentů geografie a kartografie. Budou představeny originální návrhy map mladých kartografů. Díla jsou zajímavá především originálním netradičním pojetím. Více o výstavě v sekci "estetika" => výstava