Kartografie >> Publikace

Abstrakt: The contribution is a tribute to Czech Univ. Prof. Karel Kuchař and reminds us of the 35th anniversary, counted from his last public lecture named Aesthetics of Map Production. Unfortunately, Prof. Kuchař was not able to elaborate the issue of aesthetic aspects of cartographic production in further detail. The aim of this contribution is to categorize and summarize this knowledge. The first part mentions the traditional, and we can also say never-ending, discussion on cartography and early maps being a form of art. It is followed by a summary of aesthetic aspects of (not only) early maps (map format, sheet composition, use of space, shapes of map fields and structure of outlines, form of compositional elements, map contents, cartographic language, thematic cartography methods, use of colour and font in maps, author’s style and handwriting). Finally, several pieces of evidence are offered confirming that “early maps” and “computer map production” are not incompatible.

Klíčová slova: aesthetics, early maps, Univ. Prof. Karel Kuchař

Abstrakt: Kniha je určena širokému okruhu tvůrců i uživatelů map a atlasů, a to nejen tematických. Systematicky utříděné poznatky napomohou nejen kartografům, ale především geografům, geologům, klimatologům, hydrologům, ekologům, architektům, stavebním inženýrům, geodetům, urbanistům a mnoha dalším odborníkům při tvorbě kvalitních tematických mapových děl.

Klíčová slova: barvy v kartografii

Abstrakt: To create valuable output, people must learn from mistakes, learn to evaluate the results of their work and, thus, not to repeat their mistakes. There are many ways of assessing products arising from human activity, i.e. cartographic works as well. Verbal assessment (reviews, references) is the most common one. It usually includes the list of positive and negative aspects of the product, or a multi-criterion assessment containing a system of value parameters of the work, usually numerical. This assessment is usually done by more or less experienced experts. What does the user think, though? It is desirable to find an adequate way of assessment assisted by the user. It is the user who is the ultimate recipient of the product. Apart from standard sociological approach using questionnaires, surveys or managed interviews, there are possibilities with high independence potential in the area of potential semantic differences in the researcher´s and the respondent´s perception. These are represented by various tasks given to individuals or groups concerning cartographic works or an analysis of user mental maps based on the users’ experience with cartographic works.

Klíčová slova: assessment of cartographic works, viewpoints of assessment, methods in assessment, map quality, user-friendliness

Abstrakt: Učební text určeny pro studenty 1. a 2. ročníku oboru Geografie a Kartografie na PřF UK, dále pak pro účastníky kurzů pořadaných v rámci projektu CITT Praha (viz další projekty). Úvod kapitoly: Připustíme-li, že kartografie je zahrnuta v celém geoinformačním procesu právě v podobě výstupních funkcí GIS, pak by obsahem této kapitoly měla být především vizualizace dat a vytváření mapových výstupů. Potřeba prezentace, tedy i vizualizace toho, co uživatel v GIS vytvoří, je prostě nevyhnutelná. Bohužel se GIS stejně jako ostatní produkty informačních technologií dostaly do rukou lidí, kteří nemají ani potřebné základy kartografie. Jestliže se v minulých stoletích upustilo od kresebné tvorby kartografických děl, pak přelom 20. a 21. století je dobou odklonu od analogové tvorby kartografických děl. S tím souvisí všechny klady i zápory. Na jedné straně se tím nesmírně zjednodušil, zefektivnil (počet zaměstnanců firem lze snížit) a zrychlil proces tvorby, na straně druhé každý univerzální nástroj (a tím je i GIS) vnucuje svému uživateli tzv. defaultní nastavení, které nemusí vždy splňovat a dokonce nesplňuje kritéria příslušného účelu kartografického díla. V nápovědě se uživatel dozví postupy (aneb co dělá jaké tlačítko a v jakém pořadí je třeba tlačítka stisknout), v odborných časopisech tvůrců a distributorů zase spíše čteme, jaké nové funkce aplikace obsahuje. My chceme ovšem více, my chceme spojit základy kartografie a její pravidla s nástrojem, kterým bezesporu GIS je.

Abstrakt: Cílem této práce je vytvořit maketu bakalářské práce jako ukázky kvalifikačních prací na katedře aplikované geoinformatiky a kartografie, která by sloužila především studentům při zpracování jejich kvalifikačních prací. V první části práce je provedena analýza citačních norem ISO 690 a zpracování normy využívané na katedře vč. praktických ukázek citování různých druhů dokumentů. Dále práce podává výklad typografických pravidel využívaných na katedře při psaní prací a tzv. problematických míst v sazbě textu, zejména pak sazby interpunkčních znamének. Jako názorný doplněk slouží původní ukázky tabulek, obrázků, map a dalších typických příloh prací vzniklých na katedře. Čtenář tím obdrží stručně a názorně požadavky na formální a obsahovou stránku kvalifikačních prací.

Klíčová slova: vzorová práce, kvalifikační práce, citační normy, typografie, struktura práce, pravidla psaní prací

Abstrakt: Cílem je představit aplikaci specifické metodiky hodnocení kartografických děl s využitím mentálních map uživatelů včetně samotných výsledků. Metodika byla testována na turistických mapách významných českých producentů kartografických děl s turistickou tematikou. Podkladem k hodnocení byly mentální mapy oslovených uživatelů, které vznikly na základě dotazníkového šetření (celkem 161 respondentů, 483 mentálních map), a to pro dvě území – Český Ráj a Krkonoše. Získaný materiál byl zpracován do podoby tzv. agregovaných mentálních map pro jednotlivé hodnocené turistické mapy a území. Na základě agregovaných mentálních map a s podporou multikriteriálního hodnocení byly následně stanoveny vlastní výsledky s konkrétními připomínkami a doporučeními k jednotlivým prvkům mapového obsahu.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, turistické mapy, mentální mapy

Abstrakt: Zpráva o konferenci v Paříži.

Abstrakt: Předmětem příspěvku je interdisciplinární analýza a interpretace mentálních map vytvořených žáky základní školy ve vesnici Yawan. Tato vesnice se nachází v provincii Morobe na Papui-Nové Guineji. V úvodní části je osvětlen kontext vzniku těchto map, tedy širší antropologická sonda v uvedené vesnici během léta v roce 2009. Příspěvek má interdisciplinární povahu, autoři proto usilují o komplexní analýzu map. Z hlediska kartografie je studován především mapový jazyk, resp. mapové styly, obsahová náplň map, dále řešení kompozice map, případně jejich přesnosti v rámci komparace se snímkem příslušné vesnice. Z hlediska antropologie je cílem zasadit mentální mapy do etnografického kontextu komunity Yawan. Konečně psychologická analýza a interpretace těchto mentálních map je zaměřena zejména na analýzu výtvarných artefaktů z hlediska využití kresebného materiálu, barev a tvarů v mapové kresbě. Autoři považují za klíčové právě propojení poznatků disciplín (kartografie, antropologie, psychologie), kdy každý z autorů přináší do analýzy nejen svůj pohled, ale také svůj obor. To totiž může ve výsledku pomoci mnohem lépe pochopit způsob myšlení a vytváření „kartografických“ kompetencí obyvatel Melanésie.

Klíčová slova: mentální mapy, antropologie, psychologie, kultura, Papua-Nová Guinea, Melanésie

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost

Abstrakt: Článek se zabývá analýzou mentálních map, získaných dotazníkovým šetřením mezi orientačními běžci. Na základě předpokladu měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. Dvojdílným dotazníkovým šetřením bylo získáno 30 mentálních map, které byly hodnoceny pomocí dvou metod – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky použití první z nich byly pomocí softwarů zakresleny do agregovaných mentálních map, které umožňují souhrnný pohled. Metoda stanovených vah a kritérií naproti tomu vede k individuálnímu pohledu na jednotlivé respondenty a jejich schopnosti. Srovnáním obou byla potvrzena platnost stanovených výzkumných hypotéz.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, orientační běh, agregované mapy

Abstrakt: Aplikace a výsledky metodiky kriteriálního hodnocení kartografických děl z hlediska estetiky a uživatelské vstfiícnosti. Metodika byla testována na současných českých turistických a cykloturistických mapách. Kromě kriteriálního hodnocení bylo využito terénního šetření mezi uživateli, zohledněna byla i prodejnost jednotlivých titulů map.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, estetika v kartografii, kritéria hodnocení, turistické mapy

Abstrakt: V časech, kdy kartografie nevyužívala automatizovaných reprodukčních technik, byly její výtvory spojovány s uměním. Každé kartografické dílo bylo originálem a autoři byli oprávněně nazývání umělci. S příchodem knihtisku a dalších automatizovaných postupů, které vyvrcholily přechodem od klasické k počítačové kartografii, stále více kartografická tvorba opouštěla sféru umění a stávala se z ní účelová záležitost. Navíc míra svobody kartografů postupně klesala a kartografové byli stále více nuceni držet se zavedených norem, které jsou daleko dlouho¬dobější než ty, které vládnou například ve výtvarném umění. Současná estetika už tak zcela oprávněně zahrnuje kartografickou tvorbu do tzv. mimo-uměleckého estetična. Mohlo by se zdát, že v ruku v ruce s tím jde kreativita samotného autorského subjektu, tj. kartografa. Autor si klade za cíl tuto hypotézu vyvrátit a poukázat na možnosti a příležitosti, v rámci nichž může kartograf i v dnešní době projevit svou kreativitu. Není sporu o tom, že u takových příležitostí hraje dosti zásadní roli již samotná schopnost je hledat a nacházet. Kromě dalších to může být uplatnění uměleckých stylů v rámci stylů kartografických, různé abstrakce, fikce a imaginace apod.

Klíčová slova: kreativita, tvořivost, osoba kartografa, kartografická tvorba, autorský styl, estetika

Abstrakt: Tak jako v mnoha jiných činnostech člověka, tak i v kartografii tvůrce často hledá možnosti, jimiž by dílo inovoval, případně hledá možnosti, jak uvést na trh dílo zcela nové. Paradoxem je, že uživatel na jedné straně touží po něčem novém, ovšem na druhé straně by dostal rád něco, co už zná a na co je zvyklý. Někdo upřednostňuje spíše tradici, jiný spíše inovaci. Nezřídka se také tvůrci stává, že při hledání něčeho nového dochází ať už vědomě či nevědomě k tradičnímu a osvědčenému. Vedle toho se nabízí i některé další otázky: Kde jsou hranice mezi novým a tradičním? Jaký je rozdíl mezi aktualizací a inovací kartografického díla? Jak se inovace projevuje a jaké dává možnosti? Jakou roli hraje v dnešní době autorský styl? To všechno jsou otázky, na něž se příspěvek pokouší najít odpověď. Příspěvek přitom vychází z poznatků estetiky, teorie umění, čímž umožňuje do jisté míry porovnat rozdíl mezi inovací v umění a v kartografii. Pokouší se i o stručný výklad pojmů souvisejících s touto problematikou: princip ozvláštnění, záměrnost vs. nezáměrnost, opakování a serialita, faktor rytmu, klišé, kýč nebo originalita vs. stereotyp.

Klíčová slova: inovace a tradice, ozvláštnění, klišé,aktualizace mapového obsahu,srovnání umělecké a kartografické tvorby, autorský a vydavatelský styl

Abstrakt: Od té doby, co jsou prováděna hodnocení kartografických děl, naráží jejich autoři na problém, jak objektivizovat a konkretizovat tu jeho část, která se zabývá otázkou estetiky. Je nasnadě, že tento druh hodnocení je natolik specifickým fenoménem, že si zaslouží svůj vlastní postup. Příspěvek naznačuje možnosti, které takové hodnocení má, a navrhuje jeden z jeho možných postupů.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, estetika, kritéria hodnocení

Abstrakt: V současné době se stále méně daří překonávat jednostrannost plynoucí z účelové orientace a specializace člověka. Tvůrci opakovaně přehlíží hodnoty, které mohou patřit mezi důležité potřeby uživatele. Ne jinak je tomu v kartografii. Kartografické produkty často ztrácejí přiměřenost uživatelským, tedy lidským potřebám, a celkový lidský rozměr. Tuto tzv. uživatelskou vstřícnost kartografických produktů do značné míry ovlivňuje i estetika, která se přes svou doprovodnou funkci v díle podílí na motivaci lidského jednání. Estetika je nezřídka redukována na vkus člověka, na hodnocení jevů z hlediska jejich krásy či ošklivosti, na to, zda vyvolávají v člověku libost, nebo nelibost. Není důvodem toho, že je estetika vnímána jako vágní subjektivní disciplína, spíše neznalost problematiky estetiky a jejích metod? Cílem příspěvku je upozornit na roli estetické funkce produktu jak ve vztahu k uživateli, tak ve vztahu k tvůrci, tedy kartografovi. Hledá propojení estetiky a kartografie jako dvou vědních disciplín, rozebírá estetické hodnocení jako samostatný proces, pokouší se o vysvětlení rozdílu mezi uživatelskou vstřícností a estetickým ideálem, naznačuje cestu hodnocení v praxi při aplikaci poznatků z estetiky. Autor chce také upozornit na mnohostranné a bohaté možnosti vztahu člověka ke světu a otevřít debatu o výchově tzv. kartografického vkusu.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, estetika, funkce kartografického díla, omyly kartografie, uživatelská vstřícnost, vztah díla k uživateli, kartografická výchova

Abstrakt: Příspěvek představuje část výsledků projektu Mentální mapy: předmět a prostředek k hodnocení, který je realizován v letech 2009–2011 na Univerzitě Karlově v Praze. Projekt je členěn do několika částí. S ohledem na rozsah tohoto příspěvku jsou prezentovány pouze dvě části výzkumu. V první části autoři testují vlastní metodiku hodnocení kartografických děl mentálními mapami uživatelů na příkladu turistických map. Oslovení uživatelé turistických map (celkem 161 respondentů) dostali několik úkolů a dotazů nad jednotlivými hodnocenými mapami. Následně bylo jejich úkolem při odpovídání na dotazy nakreslit svou mentální mapu, aniž by k tomu v dané chvíli byla příslušná turistická mapa k dispozici. K eliminaci subjektivních problémů s kresbou mentálních map (horší prostorová paměť, zhoršené schopnosti kreslit, nezkušenost s kartografickými díly apod.) posloužil jednak větší vzorek oslovených uživatelů, jednak agregace obsahu jednotlivých mentálních map do několika málo map. Z poměrně rozsáhlého vzorku mentálních map (celkem 483 map) tak vzniklo v závěru tolik tzv. agregovaných mentálních map, kolik bylo hodnocených turistických map. Tyto agregované mentální mapy slouží společně s klasickým multikriteriálním hodnocením k závěrečné analýze turistických map s výčtem pozitiv a negativ jednotlivých hodnocených map. V druhé prezentované části výzkumu je představena část projektu věnovaná kartografickému znázornění vývoje představ žáků o prostorovém uspořádání země, v níž žijí. Jedná se o příkladovou studii, proto byly v rámci ní osloveny pouze čtyři školy (dvě základní školy a dvě gymnázia), a to vždy po jedné z hlavního města Prahy a po jedné mimo Prahu. Díky tomu bylo možné sledovat rozdíly mentálních map podle věku respondentů a také podle místa působiště školy. Tato část výzkumu sledovala kromě schopností žáků zakreslit přesně polohu hlavního města Prahy také jejich prostorové představy o geografii Česka (základní prostorové uspořádání geografických objektů). V neposlední řadě oslovení žáci zakreslovali do podkladové mapy preference bydlení (zde bych chtěl bydlet × zde bych nechtěl bydlet). Výstupem této části výzkumu jsou agregované mentální mapy pro jednotlivé školy (geografie Česka a zakreslení polohy Prahy) a agregované mapy preferencí. Výběr ze získaných mentálních map je k dispozici na webu projektu: www.jackdaniel.cz/mentmap.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení map, software GIS, geografické vzdělávání

Abstrakt: V kartografických dílech lze rovněž identifikovat kulturní specifika. Tato specifika poměrně úzce souvisí s kartografickou stylistikou, tj. styly map. Tím se otevírají nejen možnosti pro kulturologickou analýzu kartografických děl, ale i pro celkovou analýzu kulturních rozdílů. Příspěvek naznačuje, jaké jsou možnosti analýzy mentálních map získaných od respondentů různých kultur k popisu kulturních rozdílů mapového jazyka či obsahu map.

Klíčová slova: mentální mapa, mezikulturní výzkum, mapová stylistika, kulturní studie

Abstrakt: The poster presents maps of students of the Faculty of Science (Charles University in Prague) which emerged in the course “Thematic Cartography”. Instructions were as follows: 1st possibility: compose a map in a known artistic style, 2nd possibility: compose a map using a known artistic technique, 3rd possibility: compose the map in a completely original way. Imagination and creativity are not limited, but you have to respect the basic rules of cartography.

Klíčová slova: students’ work, creative expression, art & cartography, aesthetics & cartography

Abstrakt: To create valuable output, people must learn from mistakes, learn to evaluate the results of their work and, thus, not to repeat their mistakes. There are many ways of assessing products arising from human activity, i.e. cartographic works as well. Verbal assessment (reviews, references) is the most common one. It usually includes the list of positive and negative aspects of the product, or a multi-criterion assessment containing a system of value parameters of the work, usually numerical. This assessment is usually done by more or less experienced experts. What does the user think, though? It is desirable to find an adequate way of assessment assisted by the user. It is the user who is the ultimate recipient of the product. Apart from standard sociological approach using questionnaires, surveys or managed interviews, there are possibilities with high independence potential in the area of potential semantic differences in the researcher´s and the respondent´s perception. These are represented by various tasks given to individuals or groups concerning cartographic works or an analysis of user mental maps based on the users’ experience with cartographic works.

Klíčová slova: assessment of cartographic works, viewpoints of assessment, methods in assessment, map quality, user-friendliness

Abstrakt: Článek se zabývá kartografickým hodnocením mentálních map (orientačních běžců) získaných dotazníkovým šetřením. Na základě měřitelnosti sportovních výkonů a zkušeností (licence, kategorie, výkonnost) sportovce je možné takto zkoumat účinnost a přesnost použitých metod hodnocení. V rámci dvojdílného dotazníkového šetření mezi vrcholovými a výkonnostními sportovci byly při simulaci situace při závodu vytvořeny mentální mapy. Tyto byly následně analyzovány pomocí dvou autory vyvinutých kartografických metod hodnocení – metodou četností a metodou stanovených vah a kritérií. Výsledky jejich použití byly pomocí softwarů GIS zakresleny do agregovaných mentálních map.

Klíčová slova: mentální mapy, kartografické hodnocení, agregované mapy, orientační běh

Abstrakt: Kartografická díla v průběhu staletí prodělala velké změny, a to i ve vztahu k estetice. Zatímco ve středověku byla ještě běžnou součástí tvorby umělců, s příchodem novověku a reprodukčních technik začala pozvolna tento charakter ztrácet, až se stala součástí mimouměleckého estetična. Těchto velkých změn v chápání a pojetí kartografického díla si povšiml i profesor kartografie Karel Kuchař působící na Univerzitě Karlově v Praze, jehož jedna z posledních přednášek nesla název Estetika mapové tvorby. Referát se jeho poznámkami nechal inspirovat. Navíc vše staví do pozice počítačové tvorby map, s níž K. Kuchař ještě nemohl přijít do kontaktu. Referát na obecné úrovni posuzuje i jednotlivé kompoziční prvky starých map, a to z hlediska estetiky.

Klíčová slova: staré mapy, umění v mapách, estetika, Karel Kuchař

Abstrakt: Problematiky mentálních map na jedné straně a hodnocení kartografických děl na straně druhé jsou poměrně známé a věnovala se jim v minulosti relativně velká řada autorů. Je však vůbec možné tyto poznatky propojit a smysluplně využít? Na to se snaží odpovědět příspěvek, který má především odhalit přání uživatelů, jejich představy o obsahové náplni a podobě map. Představen je návrh postupu hodnocení kartografických děl z hlediska uživatelské vstřícnosti a estetiky využívající mentální mapy oslovených uživatelů. Zatím zůstává nezodpovězeným dotazem, do jaké míry bude možné mentální mapy využívat jako směrodatné při finalizaci výsledků hodnocení. Příspěvek je však spíše jednou ze vstupních tezí výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze.

Klíčová slova: mentální mapy, hodnocení kartografických děl, uživatelská vstřícnost, metodika kartografického hodnocení, psychologické aspekty map, agregované mapy, použití map

Abstrakt: In those times when cartography did not make use of automated reproduction techniques cartographic products were considered works of art. Each cartographic work was original and their authors were rightfully referred to as ‘artists’. Due to letterpress and other automated techniques (which lead to the transition from traditional to computer-aided cartography) cartographic production abandoned the artistic dimension and has become a special-purpose activity. Therefore, present-day aesthetics rightfully classifies cartographic production as the so called the non-artistic aesthetic. Creativity of authors themselves may seem to be closely connected with these facts. Our purpose is to disprove this hypothesis and point out various possibilities of creative expression in present-day cartography. There is no doubt that the ability to look for and discover such possibilities, is of high importance. Some of the possibilities can be found in applying artistic styles to cartographic styles, e.g. abstraction, fiction, imagination, etc.

Klíčová slova: creativity, creative expression, cartographer, cartographic production, individual style of an author, aesthetics

Abstrakt: V rámci testování metodiky hodnocení kartografických děl, které je zaměřeno na posuzování kvalit z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti a které je rovněž jedním z cílů grantového projektu GA UK č. 249/2006/B-GEO/PrF „Uplatnění estetiky ve vyjadřovacích prostředcích kartografie“ proběhlo hodnocení současných českých autoatlasů. Hodnocení proběhlo kombinovanou technikou pomocí hodnoticích kritérií a terénního šetření mezi uživateli, jež se uskutečnilo v listopadu roku 2007 na vybraných čerpacích stanicích ve Středočeském kraji. Jako technika sběru hodnocení a názorů uživatelů bylo zvoleno dotazníkové šetření v kombinaci s řízeným rozhovorem. Příspěvek představuje souhrn výsledků uvedeného terénního šetření a kriteriálního hodnocení, která pod metodickým vedením autora provedl čtyřčlenný tým studentů oboru geografie a kartografie.

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, autoatlasy, estetika, uživatelská vstřícnost, terénní průzkum

Abstrakt: Znázorňování skalních útvarů na mapách patří tradičním problémům klasické kartografie. V oblasti digitální kartografie je tato problematika dosud do značné míry opomíjena. Příspěvek se zabývá možnostmi znázorňování skalních útvarů s využitím prostředků digitální kartografie s důrazem na topografické mapy velkých a středních měřítek. Popsány jsou na současných mapách používané postupy pro zachycení skal, jejich omezení a vztah k jejich tradiční reprezentaci z pohledu klasické kartografie. Na problém je nahlíženo též z pohledu dostupných geografických dat pro ČR, možnosti automatizace tvorby a estetiky a uživatelé vstřícnosti výsledného obrazu skalních útvarů.

Klíčová slova: vizualizace výškopisu, skalní útvary, digitální kartografie

Abstrakt: Poster je výstupem bakalářské práce a bere si za cíl zachytit hlavní myšlenky, v této práci obsažené. Hřbitov se dá v geografickém pojetí chápat jako specifická část krajiny, na níž platí určité zákonitosti a vztahy mezi objekty. Proto je názorné a vhodné zobrazit území hřbitova pomocí mapy, příp. plánu. V první části práce stručně shrnuje problematiku českého pohřebnictví, nepomíjí ani nastínění právního rámce. Problematice stávajících map (plánů) hřbitovů se věnuje následující část práce, v části praktické se autor snaží uplatnit znalosti nabyté při tvorbě vlastních tematických plánů Vinohradského hřbitova v Praze. Rozpracovány jsou rovněž možnosti využití programu ArcGIS pro správu hřbitova.

Klíčová slova: pohřebnictví, plán hřbitova, geodatabáze, GIS, předtisková příprava

Abstrakt: Problematika sjednocení vizualizace a popisu výškových bodů, resp. kót, je do jisté míry opomíjena a metod pro vizualizaci je téměř přesně toliko, kolik je na trhu atlasů, potažmo map. V české odborné literatuře chybí diskuze, která by vyřešila toto vakuum a která by vnesla do problému více pravidel a odstranila nepřesnosti. Příspěvek se zabývá vývojem pojmů kóta a výškový bod, jejich vzájemným vztahem a jejich (možnou) vizualizací na mapách a v atlasech českých i zahraničních. Na vizuální stránku problému je nahlíženo z pohledu kartografické tvorby, estetiky a uživatelské vstřícnosti.

Klíčová slova: vizulizace, kóta, atlasy, uživatelská vstřícnost, estetika

Abstrakt: V roce 2004 dvě známá česká kartografická nakladatelství (Kartografie Praha, a. s. a SHOCart, spol. s r.o.) vydala Školní atlas světa. Po představení autorů příspěvek s pomocí systému hodnoticích kritérií analyzuje a hodnotí tyto dva atlasy z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti. Vzhledem ke svému charakteru je hodnocení podpořeno průzkumem mezi uživateli (žáky ZŠ a SŠ).

Klíčová slova: školní atlasy světa, hodnocení kartografických děl, estetika v kartografii, uživatelská vstřícnost

Abstrakt: Barva je neodmyslitelnou součástí života lidí a má v něm rozličné funkce. Ne jinak je tomu v kartografii. K efektivnímu využívání barvy v kartografické tvorby je třeba správně a především plně pochopit pojem „vyjadřovací prostředek“, s nímž je barva spojována. Vyjadřovací prostředky lze přirovnat k specifickému druhu písma, k autorskému rukopisu jako prostředku sebevyjádření autora; slouží i k co nejvěrnějšímu popisu reality. Ve všech těchto pojetích má barva svou důležitou úlohu. Srovnáme-li funkce barvy v kartografii a ve výtvarném umění, najdeme poměrně velké množství styčných bodů. V kartografii se barva uplatňuje na pozici nosiče informace, ale má i značný vliv na celkové estetické působení a uživatelskou vstřícnost díla. Ve výtvarném umění je využívána k věcné charakterizaci, k znázornění emotivního, asociativního a symbolického významu, a konečně je sama o sobě výtvarnou hodnotou. Co se vývoje uplatnění barvy v dílech týče, ve výtvarném umění existují epochy dominance a naopak podřízenosti barvy. Kartografie dlouhý čas vývoj výtvarného umění kopírovala, odloučení nastalo s rozvojem reprodukčních technik. V posledních staletích je používání barvy v kartografii úzce svázáno s tiskařskými možnostmi. Pro to, aby barva našla své uplatnění jako nosič kartografické informace, je důležité plnohodnotně využít jejích funkcí. Zefektivnění může napomoci znalost vztahů barev, jelikož barva není v kartografickém díle nikdy přítomna izolovaně, navíc není zelená jako zelená. Příkladem může být sedm kontrastů Johannese Ittena: contrast of saturation, contrast of light and dark, contrast of extension, contrast of complements, simultaneous contrast, contrast of hue and contrast of warm and cool. Ukazuje se, že oblast výtvarného umění a designu může být pro kartografii zdrojem cenných informací a poznatků.

Klíčová slova: kartografické vyjadřovací prostředky, teorie barvy, funkce barvy, vztahy barev, uživatelská vstřícnost, kartografická informace

Abstrakt: Problematika objektivizace hodnocení kartografických děl není nijak nová. Mluví-li se o hodnocení z hlediska estetiky a uživatelské vstřícnosti, je objektivizace, resp. kvantifikace jedním z klíčových úkolů během takového hodnocení. V první části příspěvku je položena otázka, zda je objektivizace takového hodnocení vůbec možná. Při té příležitosti autor naráží na otázku tzv. redukce reality, na níž se obecně váže otázka tvorby vzorků, dotazů a stanovování hodnoticích kritérií. Hlavním cílem příspěvku je však seznámení kartografické veřejnosti s metodami a postupy používanými v sociologii a psychologii (např. pozorování, rozhovor, dotazník, v rámci tzv. škálování potom metoda párového srovnávání nebo metoda sémantického diferenciálu).

Klíčová slova: hodnocení kartografických děl, estetika, objektivizace a kvantifikace hodnocení, sociologický výzkum, psychologické škálování

Abstrakt: Geografická knihovna PřF UK pořádá ve spolupráci s katedrou aplikované geoinformatiky a kartografie od 6. 5. 2008 do 3. 6. 2008 výstavu Podoby současné kartografie s podtitulem z tvorby studentů geografie a kartografie. Budou představeny originální návrhy map mladých kartografů. Díla jsou zajímavá především originálním netradičním pojetím. Více o výstavě v sekci "estetika" => výstava

Abstrakt: Měřítko je jedním z pěti základních kompozičních prvků mapy a jako takové je na každé mapě povinné. Mapa bez měřítka není mapou, ale měla by být spíše nazývána obrázkem. V učebnicích se lze často setkat s popsáním podstaty měřítka jako délkového zmenšení. K častým chybám dochází už zde uváděním nesprávné definice jako „poměru mezi libovolnou délkou ve skutečnosti a jejím zobrazením na mapě“. To platí však pouze pro délky nezkreslené, což může být zejména u maloměřítkových map, s nimiž se ve výuce pracuje, splněno jen v některém ze směrů nebo v omezené části mapy. V učebnicích se lze setkat i s celou řadou druhů klasifikace měřítek a následně také map podle měřítek. Následující text se však bude věnovat spíše způsobům vyjádření měřítka tak, jak se s nimi lze setkat v mapách; uvedená pravidla a zásady pro tvorbu se týkají výhradně měřítek délkových.

Abstrakt: Mapa. To je pojmenování zdánlivě obyčejné věci, s níž snad každý skaut či skautka přišli do kontaktu. Bereme si ji s sebou na výpravu, na tábor, zpravidla ji balíme až navrch, protože mapa zabalená mezi pyžamkem a spacím sáčkem příliš nepomůže. Na mapy také často koukáme na internetu, když potřebujeme zjistit, kam že to vlastně jedeme, kde ten druhý vůbec bydlí, jak se k němu dostat... Mnohdy, když slova nestačí, krátké ukázání v mapě je poslední záchranou. Prostě a jednoduše, život bez ní by byl přece jen složitější.

Abstrakt: „Umíme-li číst mapu, známe nový jazyk. Tvoříme-li ji – mluvíme jím.“ Tento citát A. M. Berljanta vyjadřuje velmi dobře podstatu tzv. jazyka mapy, jehož obecnou teorií se zabývá kartografická sémiologie. Stejně jako každý mluvený jazyk se skládá ze slov, jazyk mapy je složen z kartografických znaků (nikoli značek!), což jsou jednoduché grafické struktury, potenciální nositelé určité informace, které mají pro uživatele mapy určitý význam. A stejně jako existují výkladové slovníky, je třeba mít pro překlad mezi jazykem mapy a významem jednotlivých kartografických znaků nějaký podobný prostředek. Tímto potřebným elementem je v rámci mapy legenda.

Abstrakt: Obvykle recenze a posudky vznikají v době, kdy je příslušné dílo vydáno. Soubor map Poznáváme svět si však zasluhuje tento zvyk porušit. Toto dílo je totiž unikátní hned z několika pohledů. Podobně jako národní atlasy, které jsou výkladní skříní tuzemské kartografie a geografie, navíc tento soubor map svědčí o kvalitě kartografické a geografické produkce v období před rokem 1989. Soubor map poprvé vyšel před 50 lety v Ústřední správě geodézie a kartografie, později v podniku Kartografie a ke konci v Geodetickém a kartografickém podniku se sídlem v Praze.

Klíčová slova: soubor map, edice map, kartografické počiny

Abstrakt: Recenze se zabývá edicí reginálních atlasů krajů České republiky od nakladatelství Geodézie ČS. Tyto atlasy byly vydány v průběhu let 2002-2003. Pro recenzi byly vybrány doposud vyšlé atlasy, tj. Liberecký kraj, Jihomoravský kraj a Ústecký kraj. Struktura recenze: zadavatelé projektu, koncepce, obálka, struktura, obsah, administrativní mapy, geografická charakteristika kraje, automapa, hraniční přechody, plány měst, cestovní ruch, strategie rozvoje, polygrafické zpracování.

Abstrakt: Recenze se zabývá publikací známé historičky Evy Semotanové "Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí". Podrobně se věnuje a rozebírá jednotlivé kapitoly knihy, posuzuje polygrafické i obsahové zpracování, nicméně hned v úvodu upozorňuje, že se vzhledem k interdisciplinárnímu charakteru publikace jedná pouze o pohled kartografů. Srovnává dílo s předchozími publikacemi podobného zaměření (Kuchař, 1958 a Boguszak a Císař, 1961). Naznačuje tak, že podobná publikace tu již několik desítek let chyběla a předvídá, že se tato publikace jistě stane pomocníkem jak historiků, tak kartografů se zájmem o staré mapy.